7. mechanizovaná brigáda v zrcadle dějin 72. mechanizovaný prapor – redislokace, likvidace, reorganizace

K činnosti 72. mechanizovaného praporu s krycím číslem VÚ 3866 se zachovala celá řada fotografií zejména v soukromých sbírkách, odkud pochází i tato, s maskovaným tankem T-72 někde v prostoru VVP Libavá.
  • 3.3.2026
  • kpt. Mgr. Romana Spitzerová
  • kpt. Martin Vaňourek (AZ 7. mb)

Dalším útvarem 7. mechanizované brigády, na který se dnes zaměříme, je 72. mechanizovaný prapor „Generála Josefa Buršíka“ v Přáslavicích. Jeho historie je spojená s celou řadou reorganizací, které vneslo do jeho minulosti hned několik paradoxních situací, které jsou pro současnou garnituru příslušníků praporu naprosto neznámé.

Při svém vzniku v roce 1995 neměla tehdy ještě vševojsková 7. mechanizovaná brigáda ve své organizační struktuře žádný 72. mechanizovaný prapor, ale pouze 71. mechanizovaný prapor v Hodoníně a 73. mechanizovaný prapor v Přáslavicích. Přesto však v sestavě brigády byl útvar nesoucí číslo 72., což bylo výcvikové středisko, které stejně jako 71. mechanizovaný prapor vzniklo v roce 1994 reorganizací ze 4. motostřeleckého pluku v Hodoníně. Zmíněné hodonínské 72. výcvikové středisko mělo krycí číslo VÚ 5123 a v rámci brigády existovalo až do 30. června 1997, kdy přešlo do podřízenosti brněnské 6. mechanizované brigády a reorganizovalo se na 61. výcvikové středisko. 

Kroměřížská 7. mechanizovaná brigáda výměnou za 72. výcvikové středisko převzala od 6. mechanizované brigády 61. mechanizovaný prapor v Mikulově, který se dnem 1. července 1997 reorganizoval na 72. mechanizovaný prapor s krycím číslem VÚ 3866. Současně byla naplánována jeho redislokace do posádky Hranice, která se však kvůli katastrofálním povodním v létě 1997 zdržela. V posádce Hranice byl 72. mechanizovaný prapor umístěn až do 31. prosince 1999, kdy byl téhož dne zrušen. 

Kořeny současného 72. mechanizovaného praporu s krycím číslem VÚ 5153 se začínají datovat od 31. prosince 1994, kdy došlo k reorganizaci 33. tankového pluku v Přáslavicích na 73. mechanizovaný prapor a 74. výcvikové středisko, kterému bylo přiděleno zmíněné krycí číslo VÚ 5153. Toto výcvikové středisko existovalo až do 31. prosince 1997, kdy se dnem 1. ledna 1998 reorganizovalo na 74. mechanizovaný prapor. Tento prapor však existoval pouze krátce, do 31. prosince 1999, když byl dnem 1. ledna 2000 reorganizován na současný 72. mechanizovaný prapor a zachováno i krycí číslo VÚ 5153.

Organizační struktura se skládala z velitelství, 1. a 2. mechanizované roty, 1. a 2. tankové roty, minometné roty, protitankové roty, velitelské roty a roty zabezpečení. Současná organizační struktura se skládá z velení a štábu praporu, 1., 2. a 3. mechanizované roty, minometné baterie, velitelské roty, roty logistiky, obvaziště a prvku Posádkové podpory. 

První jednotka AZ vznikla v roce 2007 jako mechanizovaná četa, která se dnem 3. července 2016 rozšířila na mechanizovanou rotu a dnem 1. ledna 2026 pak ještě vznikla rota podpory AZ.

V čele mikulovského 72. mechanizovaného praporu stál oficiálně pouze jeden velitel, prakticky ale z důvodů záplav to byli dva. Později, v případě přáslavického 72. mechanizovaného praporu do současných dnů to bylo devět velitelů, žádný ale do dnešních dnů nedosáhl zatím generálské hodnosti. 

Bojový prapor propůjčil útvaru prezident republiky Václav Klaus 8. května 2006 u příležitosti 61. výročí ukončení 2. světové války v Evropě a dne 30. června 2018 byl rozkazem prezidenta republiky Miloše Zemana propůjčen čestný název „Generálmajora Josefa Buršíka“.

V souvislosti s okupací Československa v srpnu 1968 se měl Josef Buršík na sovětském velvyslanectví v Londýně vzdát nejvyšších sovětských vyznamenání, které obdržel během válečného období. Dodnes ale není zcela jaké, jakých nejvyšších sovětských vyznamenání se měl vzdát, protože po návratu do vlasti po roce 1989 to nejvyšší sovětské vyznamenání měl viditelně umístěno na své uniformě – Hrdina Sovětského svazu. 

autor: kpt. Ing. Martin Vaňourek (AZ 7. mb)