Bez těžké brigády není armády aneb modernizace 7. mechanizované brigády

Leopard 2A4
  • 27.10.2024
  • kpt. Mgr. Romana Spitzerová
  • Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Letos naše jediná těžká brigáda – 7. mechanizovaná brigáda „Dukelská“ – slaví 30 let své existence. Naše redakce měla možnost tento manévrový prvek Armády České republiky osobně navštívit a blíže se seznámit s organizační strukturou brigády, modernizací či výzvami, které brigádu čekají do budoucna. Samozřejmě jsme se zeptali i na tanky Leopard 2A4 nebo obrněná vozidla TITUS 6x6, která jsou nově ve výzbroji 73. tankového praporu.

Video: Bez těžké brigády není armády aneb modernizace 7. mechanizované brigády

Historie, struktura a výzbroj 7. mb

7. mechanizovaná brigáda (7. mb) „Dukelská“ vznikla 1. října 1994 reorganizací 3. mechanizované divize v Kroměříži. V roce 2004 byla brigáda přemístěna do Hranic, kde působí dosud. 7. mb představuje rozhodující údernou a palebnou sílu těžkého typu jednotek Pozemních sil Armády České republiky, která je určena k plnění úkolů prevence i reakce na krizové situace v národním i aliančním rozsahu.

Její organizace umožňuje vytvářet základ úkolových uskupení k řešení taktických úkolů a operací, a to jak samostatně, tak i v sestavě aliančního uskupení, na území České republiky i mimo něj, stejně v míru, jako ve válečném stavu. 

Brigáda může vést obrannou i útočnou bojovou činnost, posilovat ochranu státní hranice, zajišťovat ochranu komunikací a střežit důležité objekty a prostory mimo oblast přímé bojové činnosti. Může také udržovat klid a pořádek a zajišťovat ochranu civilního obyvatelstva při mírových i jiných nestandardních operacích mimo území státu. Příslušníci mechanizované brigády mohou být v souladu s platnou legislativou ČR nasazeni i k plnění úkolů Policie ČR.

7. mechanizovaná brigáda se v současné době skládá z velitelství (s rotou podpory a spojovací rotou) a čtyř podřízených útvarů, a to 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského“ dislokovaného v Hranicích, 72. mechanizovaného praporu „generálmajora Josefa Buršíka“ a 73. tankového praporu „Hanáckého“, které oba sídlí v Přáslavicích a 74. mechanizovaného praporu „plukovníka Bohuslava Malečka“, jenž je umístěn v Bučovicích.

Výzbroj podřízených praporů tvoří vedle široké škály ručních palných zbraní (pistolí P10C, útočných pušek CZ BREN 2, kulometů FN Minimi, odstřelovacích pušek, resp. pušek pro přesnou střelbu, pancéřovek a granátometů) zejména pásová bojová vozidla pěchoty BVP-2, tanky Leopard 2A4, T-72M4 CZ a 120mm minomety vz. 82 vezené na nákladních terénních automobilech Tatra 815-7 PRAM. Brigáda do své výzbroje nově obdržela obrněná vozidla TITUS 6x6 ve spojovací (KOVS) verzi. V budoucnu pak brigáda projde masivní modernizací hlavní bojové techniky v podobě probíhajícího pořízení nových pásových bojových vozidel pěchoty (BVP) CV90, kterých má být celkem 246 v 7 verzích, připravovaného pořízení minimálně 61 moderních tanků Leopard 2A8 různých modifikacích s možností pořízení dalších 16 tanků.

Foto: Ilustrace pásového BVP CV90 v české kamufláži | BAE Systems (redakčně upraveno)Foto: Ilustrace pásového BVP CV90 v české kamufláži | BAE Systems (redakčně upraveno)

Příslušníci 7. mechanizované brigády byli nasazeni v celé řadě zahraničních operací. V letech 1998 a 1999 byli součástí mise SFOR v Bosně a Hercegovině, mezi lety 2001 až 2008 působili pětkrát v rámci operace KFOR na území Kosova.

72. mechanizovaný prapor vytvářel v roce 2006 4. kontingent mise EUFOR v Bosně a Hercegovině. Příslušníci 73. tankového praporu pak v letech 2006–2008 opakovaně působili na území Iráku v rámci mise Vojenské policie i jako 4. a 5. kontingent AČR v misi MNF-I. Příslušníci brigády se rovněž zúčastnili operace ISAF na území Afghánistánu, a to jako 1., 2., 5. a 10. jednotka PRT v provincii Lógar, 2. a 4. jednotka OMLT a 1. jednotka MAT ve Wardaku a rovněž 1. strážní rota BAF v provincii Parwan. Příslušníci brigády také působili v africkém Mali či na Slovensku v rámci mezinárodního bojového uskupení (MN BG SVK). V rámci absolvovaných zahraničních misí si vojáci této brigády vybudovali velmi dobrou pověst a přispěli tak k posílení dobrého jména Armády České republiky, o čemž svědčí i slova uznání a úcty ze strany našich spojenců.

V současné době je velitelem 7. mechanizované brigády brigádní generál Zdeněk Mikula a jeho zástupcem je plukovník Miroslav Vybíhal. 

Modernizace, příležitosti a výzvy očima velení 7. mb

Generála Mikuly jsme se také zeptali, před jakými úkoly stojí 7. mechanizovaná brigáda v následujících letech. Podle velitele brigády se úkoly dají rozdělit do dvou skupin. Ta první je standardní výcvik na základě čtyřletého plánu, který se pravidelně aktualizuje. V rámci tohoto plánu jsou nastaveny výcvikové aktivity, implementuje se nová technika tak, jak je zařazená v plánu pořizování, čímž se dosahuje plných operačních schopností. Ty se následně udržují tak, aby byla brigáda schopna v souladu s legislativou plnit úkoly jak ve prospěch NATO, tak České republiky. Do druhé skupiny pak spadají úkoly, které pro 7. mb vyvstávají z aktuálních změn bezpečnostní situace, kdy se například plní úkoly v rámci zahraničních operací, nebo plníme další úkoly na území ČR spojené např. s nelegální migrací, nebo s některými živelnými pohromami, které Českou republiku postihnou.

Jak již bylo zmíněno, brigádu čeká masivní přezbrojení moderní technikou v podobě nových tanků Leopard 2 a pásových BVP CV90. Velitele brigády jsme se v této souvislosti zeptali, jak je se současnou plánovanou modernizací spokojen. „Jsem rád, že jsme se přesunuli do fáze přezbrojení, kdy vyměňujeme zastaralou techniku z éry Sovětského svazu za nové moderní prostředky západní konstrukce. Jsou to zejména tanky, kdy přecházíme na platformu Leopard 2 a dále jsou to bojová vozidla pěchoty, kdy přecházíme na švédský model CV90. Vedle toho máme nové spojovací vozidla, která jsme již zařadili do sestavy 7. mechanizované brigády,“ říká generál Mikula, který v rámci modernizace zmiňuje také prvky bojové podpory a bojového zabezpečení, kdy podle něj dochází k zásadnímu nárůstu schopností u dělostřeleckých jednotek v rámci palebné podpory, a to zavedením zbraňových systémů CAESAR, včetně systému řízení palby a tím i celkové integraci palebné podpory do systému velení a řízení. Cílem modernizace je pak vytvořit schopnosti 7. mechanizované brigády, resp. brigádního úkolového uskupení, které naplňují standardy NATO a umožňují plnohodnotně realizovat manévr, bojovou podporu, resp. bojové zabezpečení v konceptu multidoménové operace.

Foto: Příslušníci 7. mechanizované brigády se seznamují s bojovým vozidlem pěchoty CV90 | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Foto: Příslušníci 7. mechanizované brigády se seznamují s bojovým vozidlem pěchoty CV90 | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

V rámci modernizace AČR je jednoznačně největším projektem pořízení nových letounů F-35, které kromě vlastní bojové činnosti disponují i dalšími schopnostmi, jež mohou být využity ve spolupráci s pozemními silami. Proto jsme se zeptali i na tuto možnost případné kooperace. „Unikátnost systému F-35 není přelomem jen pro vzdušné síly, ale i pro pozemní jednotky, kdy F-35 sama o sobě tvoří jádro systému, který naplňuje koncept multidoménové operace a má obrovský přesah právě do pozemní části. My se v rámci tohoto konceptu snažíme připravovat i naše systémy pozemní techniky tak, abychom v okamžiku, kdy bude F-35 zavedena, měli tyto systémy funkční,“ popsal budoucí kooperaci generál Mikula.

Dále nás zajímalo, jakým novým výzvám bude muset brigáda čelit, např. na základě zkušeností z ukrajinského bojiště. Podle velitele 7. mb je velmi důležitá cyber doména, kdy brigáda bude muset v kyberprostoru efektivně působit jak defenzivně, tak ofenzivně. Dalším fenoménem, který ukazuje například ukrajinský konflikt, jsou pak drony, kdy podle generála Mikuly musí být útvary 7. mechanizované brigády schopny na tyto vzdušné bezpilotní prostředky působit a samozřejmě je i aktivně využívat.

7. mechanizovaná brigáda byla téměř deset let vševojsková. Zajímalo nás, zdali to byla výhoda, nebo je výhodnější budovat brigádní úkolová uskupení. „Přechod na tento modulární systém samozřejmě vycházel z nějakých předpokladů, které v té době reflektovala Armáda ČR. V kontextu dnešní bezpečnostní situace je nasnadě přemýšlet o tom, zda se nevrátit k původnímu konceptu a je to určitě jeden z možných podnětů pro diskusi při zpracování strategických dokumentů, jako je například Koncepce výstavby Armády České republiky,“ říká velitel 7. mechanizované brigády brigádní generál Zdeněk Mikula.

Armáda se všeobecně potýká s nedostatkem personálu, proto jsme se zeptali, jak je na tom 7. mechanizovaná brigáda a do jaké míry by mohla být motivací pro nově příchozí vojáky očekávaná moderní těžká technika. „Samozřejmě v rámci rekrutačního potenciálu a zejména udržitelnosti personálu počítáme s tím, že násunem nových prostředků, ať už bojových či speciálních vozidel, se nám podaří rekrutaci zvýšit a udržet personál. Není tajností, že v současné chvíli armáda všeobecně trpí nedostatkem lidí, což je dáno konkurenceschopností na trhu práce, kdy benefity, kterými armáda kdysi dávno vládla, jsou dnes bohužel součástí každé civilní firmy. Proto máme nejen my jako armáda, ale i ozbrojené a bezpečnostní složky všeobecně celkově problém s rekrutací. Velení Armády ČR v současné chvíli intenzivně pracuje na opatřeních, které by měly zvýšit jak rekrutaci, tak i udržitelnost personálu, s čímž souvisí i nástup nové moderní techniky, což by mohlo přilákat zejména tu mladší generaci,“ říká zástupce velitele 7. mechanizované brigády plukovník Miroslav Vybíhal.

Ohledně naplněnosti aktivní zálohy 7. mechanizované brigády je plukovník Vybíhal přesvědčen, že je brigáda na velmi dobré cestě, kdy má v současné době více jak 50% naplněnost a noví příslušníci aktivní zálohy stále přicházejí. Plukovník Vybíhal, také ocenil fakt, že vojáci v aktivní záloze přinášejí do armády náhled z civilního sektoru a jsou ochotni a odhodláni sloužit v Armádě ČR, byť si to nemohou dovolit na plný úvazek.

„Byl jsem velitelem třetího úkolového uskupení Armády ČR na Slovensku (MN BG SVK, pozn. redakce), kde mimo nás působily další čtyři státy, a dovolím si tvrdit, že jsme měli koncept aktivní zálohy ze všech čtyř států nejrozvinutější a umožnili jsme příslušníkům aktivní zálohy se zúčastnit nejen na řadových funkcích, ale i na středním a vyšším managementu, což byla pro nás i pro příslušníky aktivní zálohy nesporná výhoda,“ říká zástupce velitele 7. mb.

Na otázku, kdy brigáda obdrží první kusy pásových BVP CV90 a jak dlouho bude trvat výcvik osádky těchto nových vozidel, plukovník Vybíhal sdělil, že dodání prvních kusů vozidel se předpokládá ve čtvrtém kvartálu roku 2026, nicméně to neznamená, že se na to brigáda nepřipravuje. „Máme partnerské vztahy s holandskou, dánskou a švédskou armádou. Posíláme lidi na jednotlivé výcviky za účelem sbírání zkušeností, kdy třeba dnes víme, že jenom základní výcvik střelce-operátora trvá 6 týdnů a k tomu, aby se ten střelec-operátor CV90 stal master gunnerem, tak je to otázka let a nikoliv měsíců, na základě zkušeností právě z dánské a holandské armády,“ přiblížil časovou náročnost výcviku plukovník Vybíhal.

Zajímalo nás, zdali se nějakým způsobem změní výcvik příchodem nových pásových BVP CV90 oproti výcviku se současnými vozidly BVP-2. „V rámci přezbrojení 7. mechanizované brigády zejména na pásová vozidla CV90 dojde částečně ke změně dosavadního výcviku. Ze zkušeností, které máme od holandské a dánské armády, ten výcvik probíhá částečně samostatně, co se týká osádek a rojů, což vychází ze specifikace toho, jakou schopnost CV90 má. Výcvik je zejména na trenažérové technice, potom na vlastní technice a diametrálně se změní i výcvik jednotlivých rojů. Uvedu příklad – CV90 bude vyzbrojena systémem Trophy, to znamená protidronovou a protitankovou ochranou, a pokud bychom používali taktiku, kterou dnes používáme u BVP-2, tak by samozřejmě docházelo k tomu, že by byl zraněn roj. Takže se bude muset celkově změnit koncept vlastního výcviku jak osádek, tak jednotlivých rojů,“ říká zástupce velitele plukovník Miroslav Vybíhal.

Více se dočtete na stránkách:

Bez těžké brigády není armády aneb modernizace 7. mechanizované brigády | CZDEFENCE - czech army and defence magazine

Autor: Michal Pivoňka