- 16.6.2026
Přáslavice / D35 – Šest tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo BÜFFEL 3 na dálnici D35. Ještě před pár lety by podobný obraz zněl spíš jako neobvyklá představa než jako reálné zaměstnání českého tankového vojska. V úterý 16. června 2026 se ale právě tohle stalo skutečností. 73. tankový prapor „Hanácký“ poprvé prakticky ověřil přesun tanků Leopard 2A4 po dálnici. A nešlo o zajímavost pro kolemjedoucí řidiče ani o jednorázový experiment. Šlo o první výcvik tohoto druhu, který otevřel schopnost důležitou pro celou těžkou brigádu.
Na první pohled může dálniční přesun tanků působit jako technický detail. Ve skutečnosti jde o něco mnohem zásadnějšího. Těžká brigáda totiž není definovaná jen tím, co dokáže v prostoru bojové činnosti, ale i tím, jak rychle, bezpečně a organizovaně se tam dokáže dostat. A právě v tom spočívá význam podobného výcviku. Moderní tankový prapor musí umět nejen vést boj, ale také se přesunout v požadovaném tempu do prostoru, kde bude potřeba. Bez této schopnosti by nová technika zůstala jen potenciálem, nikoli skutečnou bojovou hodnotou.
Z dokumentace zaměstnání je patrné, že šlo o pečlivě vystavěný výcvikový celek. Téma „Řízení vozidla v proudu“ bylo zaměřeno na zdokonalení řidičů při řízení pásové techniky v koloně, na organizaci přesunu po komunikaci a na procvičení jízdy za doprovodu vojenské policie na komunikacích a dálnici. Trasa vedla po D35, součástí výcviku byly stanovené prostory pro střídání osádek, regulace mostů a křižovatek, zdravotnické zabezpečení i připravené vyprošťovací a odsunové prostředky.
„Pro veřejnost to může vypadat jako nezvyklý obrázek, pro nás je to ale velmi konkrétní výcvikový krok. Moderní tankový prapor musí umět nejen bojovat, ale také se včas, bezpečně a organizovaně přesunout tam, kde bude potřeba. A právě to jsme si dnes ověřovali v praxi,“ uvedl velitel 73. tankového praporu podplukovník Tomáš Suchý.
Právě tato slova vystihují podstatu celého dne. Leopard 2A4 není jen symbolem modernizace a nového tankového vojska. Je také novým závazkem v tom, jak musí jednotka přemýšlet o pohybu, zabezpečení, logistice i každodenním výcviku. Tankový prapor se nestává moderním ve chvíli, kdy převezme novou techniku. Moderním se stává až tehdy, když s ní umí fungovat v reálných podmínkách, bezpečně ji přesunout, nasadit a udržet v chodu. A právě dálniční přesun po D35 je ukázkou toho, jak se tato změna promítá do praxe.
Výcvik nebyl zaměřen jen na samotnou jízdu. Osádky procvičovaly rozjezdy v proudu, udržování vzdáleností mezi vozidly, průjezdy zúženými místy, mosty, zastavení i znovuuvedení kolony do pohybu. V každém vozidle byl přítomen řidič-cvičitel a velitel tanku, kteří průběžně sledovali výkon řidičů a vyhodnocovali plnění stanovených kritérií. I v tomto případě platilo, že zdánlivě jednoduchý přesun stojí ve skutečnosti na přesnosti, disciplíně a sehranosti celého proudu. „Řídit Leopard po dálnici byl pro mě silný zážitek, ale zároveň velká zodpovědnost. Nešlo jen o samotnou jízdu, ale o to udržet tempo, rozestupy a přesně reagovat na povely tak, aby celý proud fungoval bezpečně a plynule,“ popsal jeden z řidičů tanku Leopard 2A4.
„Nejednalo se jen o pohyb techniky po dálnici. Výcvik byl zaměřený na celý proces jízdy v proudu – od přípravy vozidel a osádek přes vlastní přesun s regulací provozu až po vyhodnocení průběhu zaměstnání. Chtěli jsme, aby si nejen řidiči a velitelé prakticky ověřili, že se s tanky mohou přesouvat v proudu i mimo vojenské prostory s částečným omezením provozu, ale především připravit širokou veřejnost na to, že se v provozu mohou setkat se samostatně se pohybující pásovou technikou,“ doplnil řídící výcviku major Marek Váňa.
Pro hranickou brigádu má podobné zaměstnání širší význam. Ukazuje, že modernizace není jen o nové technice v parku nebo o působivých záběrech ze střeleb. Skutečná proměna přichází až tehdy, když se nová technika propíše do každodenních návyků, do organizace přesunu, do schopnosti reagovat na reálné podmínky a do jistoty, že útvar umí fungovat i mimo známé vojenské prostory. Právě v těchto detailech se buduje důvěryhodnost těžké brigády. „Pro nás to nebyla jen technická zkouška, ale potvrzení, že se s novou pásovou technikou dokážeme pohybovat disciplinovaně, bezpečně a v souladu s pravidly i v běžném provozu. Přesně takové schopnosti pak rozhodují o použitelnosti jednotky v reálném nasazení,“ doplnil k významu zaměstnání velitel praporu podplukovník Tomáš Suchý.
Je příznačné, že tento první dálniční výcvik proběhl právě u útvaru, který dnes nese hlavní tíhu tankové modernizace Armády České republiky. 73. tankový prapor už dávno není jen příjemcem Leopardů 2A4. Krok za krokem se stává útvarem, který si osvojuje celý soubor nových schopností spojených se západní tankovou technikou. A přesun po D35 byl jedním z těch kroků, které možná nejsou tak viditelné jako střelby nebo dynamické ukázky, ale z hlediska reálné bojeschopnosti mají mimořádnou cenu.
Když se dnes mluví o modernizaci těžké brigády, často se pozornost soustředí na techniku samotnou. Tento den ale připomněl něco důležitého: skutečná síla brigády nezačíná až v boji. Začíná už v tom, že se její jednotky dokážou včas, bezpečně a disciplinovaně dostat tam, kde budou potřeba. A právě to si tankisté z Přáslavic na D35 poprvé ověřili naplno.
